Když jsem jako dospívající klučina chodil do Náboženství, jednalo se spíše o hodinová setkání po nedělní mši svaté na faře nebo v sakristii kostela. Učily nás ženy z farnosti, které absolvovaly Katechetický kurz, který v té době byl dostačující. Tyto ženy neměly pedagogické minimum, neabsolvovaly teolog. vzdělání, jak je dnes od katechetů vyžadováno, což může být v mnoha ohledech nemalou komplikací. Přesto, jejich přístup k životu farnosti a praktikovaná víra byly zárukou věrohodnosti a různé činorodé aktivity byly obohacením v předávání nauky víry pro nové generace. Kontakty či přátelské, kamarádské vztahy, které jsme tenkrát měli možnost navázat, zůstaly dodnes a jsou důležité nejen pro vzájemné povzbuzování či inspiraci ve víře. Dnes jsme svázaní mnohými předpisy Školského zákona a také požadavky samotné církve. Najít osobu, která by se na území naší farnosti mohla kvalifikovaně věnovat výuce Náboženství a byla by tak i pro mne velkou pomocí, není zcela jednoduché. Je velmi důležité, aby výuka Náboženství nesplňovala jen kriterium získávání informací, ale aby v dětech rozvíjela přirozené povědomí o vztazích a prostředí, ve kterém se víra rozvíjí, uskutečňuje a vytváří osobní podíl na životě farnosti. Proto se spíše jeví jako vhodná forma společenství, ve kterém se vytváří osobní vztahy k jednotlivým lidem i farnosti s možností zapojení do liturgického slavení či angažovanosti v životě farní rodiny. Je smutný fakt, že některé děti do Náboženství sice chodí, ale doma se víra nežije, nepraktikuje, s účastí na bohoslužbách se nepočítá. Nemají tak možnost získat si návyky, kterými se vyznačuje praktikující křesťan, natož osobní vztah, vazbu k Bohu, k farnosti, k chrámu. Je tedy otázkou, k čemu to prakticky je?! Žijeme v době, kdy i v mnoha jiných ohledech budeme muset stále více řešit otázku smysluplnosti a efektivity investovaného času a úsilí. Po řádném a dlouhém zvážení všech okolností rázu praktického, časového a zvláště pastoračního (z důvodů výše zmíněných), bude tedy výuka Náboženství nadále probíhat jako součást předmětu školního vyučování, avšak v prostorách fary pro děti všech lutyňských škol (tedy i Školy s polským vyučovacím jazykem) ve středu – I.stupeň 12:45-13:30hod.; II.stupeň 13:45-14:30hod. S vedením Polské školy se domluvím na doprovázení dětí tam i zpět. Ve Věřňovicích bude výuka probíhat ve čtvrtek od 15:00 do 15:45hod.(místo výuky bude určeno dle počtu dětí). S dostatečným předstihem dávám tedy toto ve známost, pro řešení dalších volnočasových aktivit či kroužků. Nepochybuji o tom, že nám společně záleží na způsobu, který by měl být adekvátní cíli nemalého úsilí. Děkuji za pochopení!
Přihlášky jsou umístěny pod kůrem našich kostelů.